Language: Czech

V rozhovoru pro Green European Journal aboriginský učenec Tyson Yunkaporta vysvětluje, jak nám mohou domorodé přístupy založené na společných vyprávěních, dynamických mocenských vztazích a sdílení půdy pomoci v obraně proti autoritářství.

Polsko se v důsledku konfliktu ocitá ve složité situaci: krize spojená s růstem životních nákladů v zemi, v jejímž čele stojí oportunistická vláda, představuje hrozbu pro zelenou politiku, požadující udržitelnou transformaci a právní stát.

S ekonomkou Edith Kuiper jsme si povídali o její nové knize A Herstory of Economics (Polity, 2022), která si klade za cíl zviditelnit ženy

Jevhenija Zasiadko patří k lidem, kteří se navzdory pokračujícím bojům snaží dokumentovat a monitorovat efekty války na životní prostředí.

Robert Magowan hodnotí možné celospolečenské dopady experimentu. Podaří se aktivistům využít příležitosti ke změně norem, které řídí náš pracovní život?

Pokud se nám nepodaří občanství nově definovat a zůstane-li naše pojetí demokracie uvězněno v limitech národních států, můžeme se v 21. století ocitnout na cestě k rozsáhlému vylučování a omezování občanských práv.

Výše investic do vzdělávání v evropských zemích úzce souvisí s tím, jaký podíl lidí dokončí vysokou školu i se snižováním nerovnosti ve společnosti. Nejlépe na tom jsou Skandinávie, Benelux, Francie a Rakousko.

Ruská agrese představuje vážné hrozby pro přírodu a životní prostředí — a to nejen na Ukrajině.

Evropa je zmítaná hned několika krizemi — zdravotní, ekonomickou, ekologickou. Předseda Evropského odborového institutu Philippe Pochet představuje vizi, jak z těchto krizí ven — vizi nové „sociálně-ekologické smlouvy“.

Ekonomka Irene van Staveren argumentuje ve prospěch post-kapitalistické ekonomiky, v níž budou trhy znovu zakotvené ve společnosti a lépe regulovány státem.